Pustevny

Pustevny (1018 m n. m.) je sedlo v Moravskoslezských Beskydech nedaleko Radhoště, které patří k obci Prostřední Bečva. Bylo pojmenováno po poustevnících, kteří zde žili do roku 1874. Pro Pustevny jsou typické dřevěné stavby postavené v lidovém slohu koncem 19. století na návrh Dušana Jurkoviče. Nachází se zde lyžařské středisko a vede sem sedačková lanovka. Pod vrcholem Tanečnice otevřeli v roce 2019 panoramatickou Stezku Valašska. 

Radhošť- sídlo radegasta

Podle pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast (Radhošť) - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha od Albína Poláška, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž.

V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků

Vodní nádrž Horní Bečva láka ke koupání i rybaření

Valašské muzeum v přírodě

V podhorském městě Rožnově pod Radhoštěm rozprostírajícím se na úpatí Beskyd stojí Valašské muzeum v přírodě, první a až do 70. let 20. století jediné muzeum svého typu v naší zemi. O jeho vznik se zasloužili členové rožnovského muzejního spolku, zejména sourozenci Alois a Bohumír Jaroňkovi. Již před první světovou válkou předložili plány na přenesení několika roubených staveb do městského parku. Uskutečnit své cíle se jim však podařilo až při přípravách národopisné slavnosti v roce 1925. Na mýtinku lázeňského parku byly tehdy přestěhovány dva roubené domy z rožnovského náměstí spolu s dalšími menšími stavbami a v prostorách mezi nimi se odehrála velkolepá folklorní slavnost zvaná Valašský rok. Vznikl tak základ areálu Dřevěné městečko, který byl postupně rozšiřován o další dřevěné stavby a zároveň takto bylo založeno jedinečné nové muzeum - Valašské muzeum v přírodě.

Za nejkrásnější vyhlídkou

Nadzemní panoramatická Stezka Valaška je dlouhá 610 metrů, přičemž lesní úsek po věž je dlouhý 390 metrů a zbytek tvoří chodník na 22 metrů vysokou kaskádovitou věž. Součástí je skleněná vyhlídková plošina a 150 metrů dlouhý zavěšený "himálajský" chodník. Stezka mezi stromy stojí u horní stanice lanové dráhy na Pustevnách, hned kousek od běžeckého areálu, přibližně 250 metrů od lanovky směrem k vrcholu Tanečnica. Součástí stavby je rozhledna o výšce 22 metrů, Nejvyšší patro věže je ve výšce 1099 metrů nad mořem a za dobrého počasí z něj je možné dohlédnout na Jeseníky či Velkou Fatru.
Stezka nabízí dvě unikátní technická řešení. Zavěšený chodník, jehož konstrukce se zatím nikde v republice nepoužila, a skleněnou vyhlídku. Ta má evokovat pocit, že člověk stojí ve vzduchu. Návštěvníci tak prožijí chvíle v korunách stromů, kde je nádherný výhled na hřeben Beskyd. Stezka je rozmístěna ve výšce od čtyř do patnácti metrů a součástí je již zmíněn vyhlídková věž i lanový chodník dlouhý 150 metrů.
Na stezce se návštěvníci dozvědí mnoho zajímavostí o přírodě Beskyd, ale i blízkém okolí. V budoucnu tu plánují provozovatelé vybudovat ještě dvojitý zip line - lanovou kladku a nejvýše položené trampolínové hřiště v Česku.